Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

28. říjen 1918 - Vznik Československa

28. 10. 2008 0:17:16
Před devadesáti lety se obyvatelé Prahy probouzeli do dalšího válečného dne netušíc, že mnozí z nich se stanou přímými účastníky události světodějné, která se nesmazatelným písmem zapíše do historie národa.

27. října 1918 hrabě Andrássy, ministr zahraničí Rakouska – Uherska, poslal prezidentu USA Wilsonovi nótu, že vídeňská vláda žádá o příměří a mimo jiné že uznává, že „Čechoslováci a Jihoslované“ sami rozhodnou o svých osudech. O den později před jedenáctou hodinou se objevil v Praze (poté, co nótu obdržela redakce a tiskárna Národní politiky) na Václavském náměstí na redakci Národní politiky nápis: „Příměří!“ Poté k tomu bylo připsáno, že „podrobné zprávy vyvěsíme za chvíli“, což mělo za následek, že shluk lidí před redakcí se rozrůstal. Zanedlouho byla cedule hlásající „Příměří!“ překryta textem nóty a nad budovou zavlály červenobílé prapory. Pražané mylně usoudili, že mocnářství kapitulovalo. Vynořili se národní vlajky, hloučky se slévaly v desetitisícové, pak statisícové davy, které strhávaly odznaky monarchie, jásali nad svobodou... Úřady a ani ozbrojené složky mocnářství se proti té lavině neodvážily zasáhnout.

 

Praha trpěla dopoledne 28. října absencí čelných politiků. Většina politiků byla přesvědčena, že válka potrvá minimálně do jara příštího roku, a tak se v Ženevě v té době konala schůzka domácího a zahraničního odboje. Z domácího odboje se schůzky účastnil K. Kramář, V. Klofáč, F. Staněk, G. Habrman, A. Kalina, P. Šámal, J. Preiss a K. Svoboda. Za zahraniční odboj se dostavili E. Beneš, Š. Osuský, I. Markovič a L. Strimpl.

 

Z předsednictva Národního výboru v Praze zůstali A. Švehla, F. Soukup, J. Stříbrný a A. Rašín (vzhledem k tomu, že tito muži stáli v čele převratu, jehož výsledkem byl vznik Československa, říká se jim „muži 28. října“ – k nim se ještě řadí Slovák V. Šrobár, který do Prahy přijel v odpoledních hodinách téhož dne). Ti se snažili předstihnout živelný spád událostí a dojednat s místodržitelstvím a vojenským velením klidné převzetí moci.

 

Když se dav manifestantů vracel přes Příkopy ze Staroměstského náměstí zpět na Václavské náměstí, poznal známou tvář. Na chodníku stál poslanec říšské rady a člen Národního výboru Isidor Zahradník. Kdosi z davu zavolal jeho jméno a už byl na ramenou. Dlouze ho však nenesli (byl pěkně zaoblený metráček), a tak posléze kráčel ozdoben trikolórou v čele průvodu k soše svatého Václava. Tam před jásajícími davy provolal jako první samostatnost státu: „Navždy lámeme pouta, v nichž nás týrali věrolomní, cizáčtí a nemravní Habsburkové. Jsme svobodní...Zde u stupňů pomníku českého knížete přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že jí chceme hájiti svými životy.“ A jako moře zabouřil dav: „Přísaháme.“

 

Isidor Zahradník poté dostal báječná nápad, jenž přispěl k tomu, že se stal v první československé vládě ministrem železnic. Automobilem – které bylo podobným celebritám již ochotně přistavováno - odjel na nádraží Františka Josefa (dnes Hlavní nádraží) a tam řekl, že se jménem Národního výboru ujímá správy státních drah. Poté podnítil železničáře, aby si strhali rakouské odznaky, a hlavně nechal odeslat železničním telegrafním spojením všem českým stanicím zprávu: „Československý stát proklamován dnes o 11. hod. u sochy sv. Václava na Václavském náměstí. Odstraňte ihned všechny znaky a značky bývalého státu rakousko-uherského. Do Vídně a do Německa všechno zboží zadržte. Ostatní zásilky správně dopravujte... Ať žije československý stát. Nazdar! Dr. Zahradník“. V řadě obcí zvedla tato zpráva vlnu podobných převratů, jako byl pražský.

 

 

Předsednictvo Národního výboru mezitím převzalo Obilní ústav, na místodržitelství oznámili, že přejímají veškerou výkonnou vládní moc a zabrali budovu zemského sněmu. Poté se vrátili do centra Prahy, kde je čekalo triumfální přivítání. Zde ohlásili, že československý stát je dneškem zřízen. Lid manifestoval a jásal. F. Soukup to popsal následovně: „Kdo neviděl, nemá tolik fantazie, aby pochopil. Od Musea až dolů na Můstek hlava na hlavě, a jedna jediná slitá masa lidských těl. Všechno volalo, všechno jásalo, všechno zpívalo! ... Lidé si padali do náručí...plakali. Matky zdvíhaly a celovaly své děti, staří mužové s očima plnýma slz si tiskli skráně a spínali ruce k nebesům, jako by děkovali osudu... Hotové šílenství opojení a radostí lomcovalo všemi těmito nepřehlednými masami lidu... A jako údery hromu hřmělo... nekonečné volání: Ať žije Masaryk! Sláva republice! Sláva Wilsonovi! Sláva Národnímu výboru! Sláva našim legiím!“

 

Kolem páté hodiny se v Obecním domu sešel Národní výbor. Švehla zde přednesl souhrn všeho, co se událo, a navrhl, aby se Národní výbor ujal vlády v osvobozené vlasti, a přečetl návrh zákona, kterým by se tak mělo stát, tedy prvního zákona Československa. Tvůrce prvého československého zákona byl pozdější ministr financí Dr. A Rašín, jehož návrh byl s menšími úpravami přijat. Pod tímto zákon stálo pět podpisu. Zákon podepsal A. Rašín, J. Stříbrný, A. Švehla, F. Soukup a V. Šrobár. Poté byl přečten Manifest k národu. Byl schválen bez problémů a oba dokumenty byly předány tisku. V devět hodin večer se do místnosti Národního výboru dostavil velící generál polní podmaršálek Kestřánek a místí velitel polní podmaršálek Zanantoni s celým svým štábem a odevzdali Národnímu výboru do rukou velitelskou moc vojenskou.

 

Večer začalo pršet, i když prý nic moc, a přišel mrazík. Déšť a chlad hnaly lidi z ulic domů. V té době již byla Praha klidná, jen ojedinělé výkřiky a zpěv.

 

Viktor Dyk , státoprávní demokrat, nacionalista až na půdu, ovšem niterně cítící realitu, v noci napsal báseň v niž varoval , že boj teprve začíná: „Kokardy, jásot, na praporu prapor. / Srdce se v dálku rozletí. / Jak je to krásné překonati zápor / a býti, růsti, stavěti! // Leč všichni vy, jimž srdce pýchou ztvrdla, / jež opájí dne oslava, / poslyšte výkřik z básníkova hrdla: / Boj teprve nám nastává! // Boj se sebou, se všemi zlými pudy, / se sobectvím, jež vede v sráz. / Nezapomeňte na svých otců bludy, / nezapomeňte běsů v nás!“ A nutno dodat že měl pravdu.

 

A zkuste se dnes někoho zeptat, kdože to 28. října 1918 u sochy svatého Václava jako první proklamoval československou samostatnost?

Autor: Martin Kadlečík | úterý 28.10.2008 0:17 | karma článku: 19.30 | přečteno: 5700x

Další články blogera

Martin Kadlečík

Fotoblog - J&T Banka Prague Open 2015

V Praze na tenisových dvorcích TK Sparta Praha probíhal od 27. dubna do 2. května WTA turnaj J&T Banka Prague Open 2015 s dotací 250 000 dolarů. Turnaj vyhrála Karolína Plíšková.

11.5.2015 v 15:01 | Karma článku: 14.24 | Přečteno: 1450 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Václav Toman

Jak vám pomůže sport při jednání s lidmi v práci a v životě?

Doba čtení: 3 minut Sport pomáhá zlepšovat fyzickou kondici, ale nejen to. K čemu je sport ještě dobrý kromě zlepšování fyzické kondice?

24.11.2017 v 8:01 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

O vyšinutí dnešních dnů

Ještě jednou se vrátím k sexuálnímu harašení, z něhož se vytváří novodobé hnutí, které útočí proti mužům

24.11.2017 v 6:41 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 192 | Diskuse

Zuzka Součková

Ahoj, jsem tvé stáří. Tak zůstaň, kde jsi!

Čas odměřuje pravidelně všem. Nebere ohled na bohatství, inteligenci, státní zřízení. Každý den má dvacet čtyři hodiny, tomu úměrné množství minut i vteřin. Od ledna do prosince se protočí dvanáct měsíců.

24.11.2017 v 5:36 | Karma článku: 21.14 | Přečteno: 299 | Diskuse

Martin Faltýn

Dřěvo sě šišou odievá

Což není nic jiného než parafráze názvu známé české středověké lyrické básně. Nuže, na jaře listí - na podzim šišky. Ale lyriku ode mne nečekejte, spíše pár fotografií a úvah.

23.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 174 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechoď pryč!

"Miláčku, poď domů, já fakt musim jít!" Koukám na hodinky, což v zimní výbavě není jen tak, a přemýšlím, zda má ještě cenu stresovat se tímhle autobusem, když za chvilku jede další...

23.11.2017 v 17:01 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 281 | Diskuse
Počet článků 49 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2243
Vystudoval Fakultu lesnickou a environmentální na České zemědělské univerzitě v Praze. Zajímá se o to, co se kolem něho děje, a o historii. Z historie se zaměřuje hlavně na 1. pol. 20. století. Je konzervativním nacionalistou a i z toho důvodu nemá rád socialismus (rudý ani hnědý), liberalismus, multikulturalismus a ostatní dekadentní ideové konstrukce, které rozkládají starou dobrou Evropu.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.